← zpět na všechny autory
William Shakespeare

William Shakespeare

William Shakespeare se narodil 23. dubna a byl pokřtěn 26. dubna 1564 ve malebném anglickém městečku Stratford nad Avonou. V 18 letech se oženil s Anne Hathaway, která byla o 8 let starší. Společně měli 3 děti, z nichž 
za záhadných skutečností zemřel v 11 letech syn Hamnet.

V devadesátých letech 16. století se objevuje Shakespeare v Londýně, aby zde tvořil a podařilo se mu v roce 1592 uvést několik svých her. Jeho styl ovlivnil římský básník Publius Ovidius Naso. Byl člen a společník Královské společnosti. Jeho hry se dostaly do povědomí diváků na scénách divadel Globe, později Blackfriars. Je autorem celkem 37 divadelních her, 154 sonetů a dvou rozsáhlých epických básní. Psal komedie, tragédie i historické hry a vytvořil také pohádky. Za všechny jmenujme: Jak se vám líbí, Sen noci svatojánské, Hamlet, Romeo a Julie, Richard III., Zimní pohádka, Bouře. Ve svém rodišti zemřel 23. dubna 1616.

Citáty

Choroba je nakažlivá - kéž by byla i láska.

Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská.

Smrt je jen začátek, ale až té druhé kapitoly.

Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...

Šťasten být neumíš, protože po tom, co nemáš, se ženeš, a co máš, na to zapomínáš.

Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.

Když honit Lásku chceš, jak stín se Tobě míhá. Ji hoň a Tobě uletí, však prcháš-li Tě stíhá...

Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.

Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne,láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska, jak každý ví, je zákeřný jed i balzám hojivý.

Život je příběh vyprávěný blbcem.

Láska se nemění každou hodinou či dnem, ale trvá celý život. A jestli se mýlím, nikdy jsem nic nenapsal a nikdy se nestalo, že se dva lidé milovali.

Najít lásku je dobré, ale nehledat a dostat je lepší.

Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.

Smutným hodiny se dlouhé zdají.

V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši.

Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.

Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.

Lidské myšlenky jsou otrokem lidského života.

Veselý člověk je mistrem své duše.

My, muži, v slibech velcí jsme a v lásce často malí.

Mír kážeš s mečem v ruce?!

Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinnen a trestat provinilé ještě zbývá. Však věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.

Hluboký pád přivodí často největší štěstí.

Kdo trpí sám, ten trpí mnohem tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž.

Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.

Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn!

Zbabělci umírají často ještě před smrtí, hrdinové okusí smrt jen jednou.

Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne…...že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.

Lepší moudrý blázen, než bláznivý mudrc.

Ze všeho divného, co jsem kdy slyšel, je nejdivnější, že se člověk bojí, ač ví, že smrt, náš nutný konec, přijde, kdy přijít má.

Moudrý je ten, kdo mluví pravdu.

Zlo, které lidé pášou, je přežívá. Dobro je mnohdy pohřbeno s jejich kostmi.

Nic není samo o sobě ani dobré, ani špatné. Záleží na tom, co si o tom myslíme.

Ten, který umí srdce vyrvat lvu, též snadno srdce ženy nedobude.

Smutným hodiny se zdají dlouhé.

Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.

Znej míru v lásce, ať je stálá, zmešká kdo otálí, i ten kdo příliš cválá.

Mít rád je víc, než milovat.

Jsou bolesti, v nichž člověk pouze sám si může pomoci, a silné srdce se chce jen na svou sílu spolehnout.

Čas ubíhá různě, podle toho s kým.

Směje se jizvám, kdo nikdy rány nepocítil.

Růže, byť zvaná jinak, voněla by stejně.

Také vy jste cestoval? To tedy vážně máte proč být smutný. Asi jste prodal, co jste měl, abyste se mohl podívat, co mají jiní. Mít zhlédnuto kdeco a nemít nic, to znamená oči bohaté a kapsu prázdnou.

Milovaná dívka neví nic, pokud neví, že muži cení nedosaženou věc víc, než má ceny.

Ó, mocná lásko, která dokáže změnit zvíře v člověka, stejně jako člověka ve zvíře.

Nemoc je nakažlivá, kéž by i láska.

Smrt z Tebe vysála med dechu, ale nepřemohla Tě. Na tvojí krásu nemá.

Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.

Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.

Jeho cit je slepý, a slepá láska po temnotě prahne.